28.08.2025 01:46
28.08.2025 01:46 TECHNO #8 už v Pátek 29.08.2025 23:00 - 00:30 - Lara Gothel00:30 - 02:00 - Andware02:00 - 03:30 - RIØT03:00 - 05:00 - DARK T ROOM8 Stage:DR Looney, DJ Kolik Friends
28.08.2025 01:46 Modestep Live, 14. 11. 2025, Rock Café, Praha Pamatujete skladbu Sunlight? Projekt nyní znovu oživuje zpěvák a producent Josh Friend. Přináší nové skladby s osobnějším nábojem, aniž by se vytratil typický drive kapely. Album Give up the Ghost vyjde v září 2025, naživo ho pak uslyšíme krátce poté. Modestep vystoupí s live setem v pražském Rock Café už 14. listopadu 2025. Vstupenky za 590 Kč budou k dispozici od 28. srpna nejprve pro registrované členy Fource Friends, následně od 29. srpna v běžném prodeji přes GoOut a Ticketmaster. Kapela je známá propojením kytarové a elektronické hudby a Josh Friend v této linii pokračuje s novou sestavou spoluhráčů. „Chtěl jsem psát hudbu, která se posouvá dál, ale zachovává atmosféru dubstepu, který mě kdysi oslovil,“ říká.
25.08.2025 02:30 Kompletní harmonogram najdete na stránkach festivalu na této adrese: https://www.b4l.cz/timetable/
22.08.2025 02:30 Už tento pátek proběhne v pražském klubu Roxy akce Techno Night. Na hlavním pódiu vystoupí DJové Subgate, Alexx a Andy Smitth. V prostoru ROOM8 bude připraven program zaměřený na drum bass v podání Komín Crew Friends.Návštěvníci mají od letošního roku možnost zažít koncerty a party s novým zvukovým aparátem, který byl instalován s cílem zlepšit kvalitu poslechu v celém prostoru.
21.08.2025 06:15 DJ Gigola je původním jménem Paulina Schulze, berlínská DJka a producentka známá žánrovou proměnlivostí a intenzivní taneční energií. Původně se věnovala studiím medicíny, ale její hudební vášeň převážila. Začala se učit mixovat, kombinovat hudbu různých stylů a v roce 2016 se stala součástí berlínského kolektivu a labelu Live From Earth. Zvuk jejího prvního alba Fluid Meditations spojuje ambientní meditační prvky s trance a ASMR, často za doprovodu jejího vlastního hlasu. Sama říká: „Tanec je forma meditace… dýchání i hudba synchronizují skupinové prožití.“ Tak v pátek v ROXY.
21.08.2025 06:15 Stadtfest Oranienburg nabízí tři dny plné sportu, hudby a zábavy. Největším magnetem bude páteční techno set legendárního Dr. Motte – ideální příležitost nasát atmosféru berlínské Loveparade v menším formátu u zámku. Součástí festivalu je i pestrý program pro rodiny, plavba dračích lodí a pouťové atrakce. DJ Dr. Motte, vlastním jménem Matthias Roeingh , je jedním z nejdůležitějších jmen elektronické taneční hudby v Německu. Je známý především jako zakladatel slavného berlínského festivalu Loveparade, který od konce 80. let přitahoval statisíce lidí z celého světa. Jeho motto zní: "Hudba spojuje – tanec je protest i oslava zároveň." Původně se zajímal o industriální zvuk a experimentální hudbu, ale v 80. letech propadl začínajícímu stylu techno. V roce 1989 uspořádal s několika přáteli první Loveparade jako politický pochod za mír a toleranci – účastnilo se ho tehdy jen 150 lidí. Festival však raketově rostl a v roce 1999 přilákal přes 1,5 milionu účastníků. Dr. Motte není typický „party DJ“. V jeho setech hraje ryzí techno s hlubokými beaty, ale vždy klade důraz na pozitivní energii, mír a rovnost. Hudbu vnímá jako nástroj pro společenskou změnu – právě proto se jeho aktuální tour jmenuje „Give Peace a Dance“. Oranienburger-Stadtfest
21.08.2025 06:15 Michal Maudr, jak se jeden z nejdéle působících českých DJů občansky jmenuje, je totiž v rozhovorech, které poskytuje jednou za uherský rok, pověstný svými krátkými jednoslovnými odpověďmi. Tentokrát jsme se ale potkali v dobré náladě a světe div se, nakonec z toho vyšlo celkem dlouhé a zajímavé povídání. O lenosti, vzpomínkách na kalby, schopnosti míchat desky, Czechteku, volbách 2006 a sobotní oslavě jeho narozenin v pražské Mecce jsme hovořili v cukrárně na Královských Vinohradech. I vám hezký květen a příjemnou zábavu! Ještě než se společně zboříme na Meccamixu, kde oslavíš svoje narozeniny, určitě by nebylo od věci si trošku o tvém životě popovídat. Je mi jasné, že témat k hovoru jsou desítky, ale začněme obvyklým způsobem, na který jsou čtenáři zvyklí. Jinak znám tvoje odpovídání při podobných příležitostech a fakt jsem zvědavý jestli se dneska nějak domluvíme. Tedy: kdo je to DJ Loutka? Jmenuji se Michal Maudr a pocházím z pražského Žižkova. Narodil jsem se osmého května v roce šedesát sedm. Dětství jsem měl úplně v pohodě, bylo hodně o sportu a když skončilo, přišlo kalení. Na svého tátu si nepamatuji, ale otčím byl diskžokej a mamka pracovala různě po hospodách. Vesměs mi vůbec nic nescházelo. Odstěhovali jsme se později na Prosek, kde to bylo pro děti hrozně dobrý na hraní. Vzpomenul jsi, že táta byl DJ. Jaká hudba se u Vás obvykle poslouchala? Asi normální věci jako všichni. Queen a tak podobně… Tak táta něco hrát musel, ne? Moc si to nepamatuju, ale byly to různý zvláštní kytarový skupiny ze sedmdesátých let. Taky dost zpěváků, třeba Eric Clapton a takový ty věci. Obecně spíš záležitosti, které dnešní generace už moc neznají. Věděl jsi už v dětství co chceš dělat? Myslím, jestli sis otcovu práci nebral za vzor či tak… To opravdu ne. Já jsem vlastně vůbec nevěděl, co chci dělat. Hrál jsem celou dobu tenis a nakonec šel na automechanika. To nešlo neudělat, ale stejně mi to je k ničemu, protože stejně ani nemám řidičák. Jsi vyučený automechanik a nemáš řidičák? Hehe, dobrý ne? To dost. Co jsi v tý době poslouchal ty, Michale? Já ani už nevim! Teda jo, nebudu ze sebe dělat tak starýho dědka. Poslouchal jsem trochu punk, německou novou vlnu a elektroniku. Softcell, Talk Talk, Depeche Mode, ABC a tak. To mi bylo těch patnáct a tyhle kapely vydávaly svoje první pořádný pecky. Můžu si tě teda představit se cvočkama, čírem nebo tak? Líbili se mi třeba Duran Duran, ale nikdy jsem se nijak podobně neoblíkal. Byl jsem normální kluk, co chodil na diskotéky. To asi musela být v té době dost nuda, ne? Kdepak, co já si pamatuju, tak se hrály normální věci jako v cizině. I když tady byl komunismus, hrála se prostě cizí muzika. Bývaly nějaké problémy s policajtama? Vždycky tě někdo kontroloval, ale to bylo úplně normální. Jinak, jak jsem mluvil o diskoškách, tak hodně jsem chodíval třeba do Alfy nebo do Palace. Tam je dneska místo toho luxusní hotel. Když už zabrouzdáme do klubové scény, kde byla podle tebe úplně první party v Praze? Myslím, že to byla ta spářka v Melounu. To bylo těsně po revoluci. Měl jsi v tý době už tendence hrát jako DJ? Jaká ta akce vůbec byla? Já už slyšel takový příběhy, že… Ani v nejmenším, v té době jsem vůbec netušil o čem to je. Jinak, co se týče toho mejdanu, tak se obávám, že to nejde nijak rozumně popsat. Každopádně to na mě působilo úplně super. Bylo tam hodně známejch, který ještě dneska občas potkávám, ale většina z těch lidí už nikam moc nechodí. Většina lidí se tam sešla a vůbec nechápala, která bije. A pak to začalo bejt celý hodně vostrý. Od té doby jsme house začali hodně poslouchat a chodit do Mamáče, kde byly obyčejný kazety. Ani nevim proč, ale později jsem jednou zajel pro desky a to jsem v té době ještě ani moc hrát nechtěl. Když už ale byly, tak jsem postupně začínal. Zkoušet si to jsme chodili do Bunkru a vůbec nevěděli, jak se to dělá. Neměli jsme nikoho, kdo by nám to ukázal a na každou drobnost jsme museli přijít úplně sami. To bylo celkem dost těžký, ale na druhou stranu, když na to přicházíš sám, dobře víš jak a co funguje. Když tě hraní někdo učí, hraješ pak tak, jak jsi to slyšel a viděl, ale my jsem k tomu přišli velice přirozeným způsobem. Vím, že tvůj občasnej parťák a kamarád Tráva tam někdy v té době už jako DJ hrál… To jo, ale úplně jiný věci. V té době jsme se ještě moc neznali. Probíhaly v Praze už nějaké větší party? Typově podobné těm dnes? Na něco málo si pamatuju, třeba akce ve Slováči, který mi prostě už nikdo nikdy nevymaže. A lidem, kteří je navštěvovali tuplem ne! Byla to tenkrát strašná prdel. Dneska máš akce skoro každej den a je to jako chleba s máslem. Tenkrát to tak nebylo a na každej mejdan ses musel nějakou dobu těšit. A kamaráde, ta atmosféra tam, to už dneska málokdy zažiješ. Chodívalo i třeba dva tisíce lidí. Nebyl to vůbec žádný boom, ale nezdálo se to, protože jezdilo hodně mladejch turistů a bylo to často dost mohutný. Byl to fakt super čas, protože po revoluci přišlo uvolnění a jasně si cítil, že když si vyšel ze Slováče úplně zmaštěnej, policajti se ti báli cokoliv říct. To působilo neuvěřitelně. Teď mě napadá, běhat po akcích je finančně ne zrovna levná záležitost. Čím jsi se vlastně živil? Vydělal jsem nějaký prachy ve východním Německu, kde jsem měnil marky. Prostě jsem vzal peníze z jednoho státu, odvezl je do druhého a nazpátek měl skoro dvakrát tolik. Pak ještě nějaký melouchy a později jsem pracoval ve Futuru. Dělal jsem za barem, hrál jsem tam a dokonce někdy i stál na vchodu. Ani jsem nemusel být nějaká korba. OK. K tvému hraní. Kdes třeba nakupoval desky? Dalo se v Praze už něco sehnat? To vůbec ne. Jezdil jsem do Berlína, se kterým jsem měl už z dřívějška dobré zkušenosti. Pak jsem odjel za klukama do Belgie, kde jsem se potkal s klukama z Holandska. Proto jsem pokračoval do Amsterodamu. Tam jsem pak i hrál v klubu Roxy. Jinak tady v Praze se koupit skoro vůbec nic nedalo. Většina lidí má tvoje jméno celkem logicky spjato s housem. Proč zrovna celá ta léta jeden styl? Asi proto, že jsem se k němu dostal jako k prvnímu a celkem výrazně mě ovlivnil. Není to moc rychlá hudba a já osobně mám obecně raději pohodu a klid. Berou mě víc vokály a melodie. Mívám období, kdy třeba něco potřebuji zrychlit či zpomalit, ale furt jsem ve svý vlně. Hodně lidí v Praze chodívalo také do Radosti, které určitě patří mezi místa, kde se tak trochu s klubou scénou také začínalo. Máš na ni nějaké vzpomínky? Na Radost určitě! To by bylo ze začátku možná to nejzásadnější vůbec. Prostě masakr! V Radosti byla úplně první pravidelná noc, která byla ve středu a chodilo na ni víc lidí než o víkendech. Středy byly úplně nejlepší a na to si pamatuju dodnes. Hrával tam třeba Pavel Bidlo. Nevím jestli se tomu, co hrál dá říkat house, ale bylo to hodně pestrý. Já byl hodně ovlivněnej tou Belgií a mám pocit, že on spíš funky a rap a podobnými věcmi. V klubu už v té době byly úplně super dekorace a hlavně lidi, kteří tam chodili, byli dekorace. Na těch lidech bylo opravdu vidět, že se naprosto upřímně těšili. Myslím, že dneska už tahle atmosféra trochu chybí. Dneska už je to opravdu všechno hrozně komerční a co je hustý, je to komerční i když je to underground. Je to tak zajetá věc a lidi choděj každej pátek, sobotu, pak v pondělí na Free Mondays, ve středu a aby toho nebylo málo, často i ve čtvrtek. Takže vlastně kluber dneska nemá skoro žádný volno:) Jasný. Dělali jste nějaký akce třeba už i mimo Prahu? Moc jich nebylo a dělali jsme je většinou my pro sebe třeba na Slapech. Akce dál začaly až později. Když jsme chtěli začít hrát jako v Praze, tak nám lidi nadávali, že co to proboha hrajeme. Tři měsíce na to už pařili před pódiem. Co Ládví? Těžko se mi na to v té záplavě akcí vzpomíná, ale mám pocit, že Ládví začalo někdy v devadesátém pátém. Mně se ty roky fakt už celkem dost slejvaj. Někdy si samozřejmě vzpomenu i na detaily, ale to už muselo být něco. Na Ládví to bylo ze začátku celkem dobrý. Hrávali jsem tam s Pavlem a i když to ještě nebylo moc o penězích, existovaly už dobrý aparáty a světla. Makalo na tom hafo lidí a hodně lidí s tím nezištně pomáhalo. Vstupný nebylo moc vysoký a tak prostě… Zmínil jsi slovo “boom“ a proto mě zajímá jedna celkem důležitá věc, o níž se velice často ve svých rozhovorech zmiňuji. Kdy podle tebe reálně v Čechách nastal? Když lidi začali chodit na festivaly, tak to podle mě ještě nějak extrémně komerční nebylo. Přijde mi, že je to otázka třeba posledních pěti let. Je to standardní věc a upřímně, moc se mi o tom mluvit nechce. Před určitým časem se diskutovala jakási "krize taneční scény". Co si o tom myslíš ty? Hele, já mám spíš pocit, že o krizi mluvili lidi, kteří v ní sami byli. Za celou tu dobu mého hraní jsem zažil několikrát, že to jde dolů. Ale to není o nějaké krizi, ale o tom, že lidi, kteří na akce chodí, na nich nebudou do nekonečna. Hehe, i když já asi do nekonečna chodit tedy budu. Abych to zkrátil, útlum nastává ve chvíli než se chytne další generace, která to zase nakopne a pokračuje svým vlastním směrem. Celá struktura klubů a akcí se změní. A Juki, já myslím, že tohle vůbec není na škodu. Naopak, kdyby se stále poslouchalo to samé, tak se tu prostě navzájem asi povraždíme. Jasný. Na tom se asi oba shodneme. Tak. Téma Roxydust, Roxy a legendární Shake. Hodně jsi operoval s promotérem Jardou Krampolem. Jak jste se vy dva poznali? Vrátím se zpět, Jardu jsem poznal na Ládví a tam někde jsme se rozhodli začít. Skončil pronájem prostoru a pak jsme začali dělat Shakey. To byly podle mě nejlepší akce v celé historii a kdo bude říkat, že ne, ten tam prostě nebyl. Chodili tam úplně normální lidi, co si přišli popovídat. Byly tam spousty krásnejch holek, za kterými nebyly žádné honičky, protože jich bylo hrozně moc a všichni kluci tak byli v klídku. Na Shakeu hráli skoro všichni poprvé. Třeba premiérově Buschwacka, Terry Francis… Z jakého důvodu Shakey skončily? Protože to už nefungovalo. Už to nebylo ono. Tyhle akce jely celkem dlouho, prostě tři roky totálně narváno. Roxy pak navíc, ačkoliv původně nechtěla, začala produkovat vlastní akce a tím se to rozmělnilo. Celkem zajímavý je, že i když je teď v Roxy slabší zvuk, mám pocit, že je to mnohem příjemnější. Lidi stáli, povídali si a tancovali. Nebyla tam taková ta atmosféra, že všichni stojí s vytřeštěnýma očima a čekají na nějaký zázrak. A přesně to byl problém Shakeu, když končil. Myslíš, že v tom hrály nějakou úlohu drogy? To nepochybně. Hlavně druhy drog. Lidi byli prostě divný. Před tím nikdo neřešil jestli se to rozjede teď nebo později. Kdyby se to nerozjelo, tak by se to prostě nerozjelo a nikdo by v tom nehledal nějakou závadu. Lidi v určitý moment zapomněli, že atmoška je na nich a DJ má omezené možnosti. To znamená, že když hraje před partou vypruzenejch lidí, neudělá s tím prostě vůbec nic. Co je pro tebe při hraní a skladbě setu nejdůležitější? Máš nějaký způsob jak s publikem pracovat? Snažíš se o to nějak? Určitě chci, aby to měli lidi příjemný a hezký. O nic jinýho mi ani nejde. Vnímáš třeba sociální skupinu pro níž hraješ? Určitě! Pro koho hraju, kde hraju. Vždycky hraju jinak a je jasný, že jsem tam hlavně kvůli nim. I když do toho samozřejmě dávám taky velký kus sebe. Jak tedy dáváš do kupy set? Myslíš dopředu, nebo jsi připravený? Obvykle myslím během hraní třeba o dvě písničky dopředu. Ale často se mi stává, že mě něco napadne a z fleku to změním. Co se týče přípravy, vůbec nerozumím tomu a nechápu, jak může někdo chodit hrát s připraveným setem. I když vím, že pár DJů to tak dělá. Vždyť vůbec nemůžou vědět jaká je tam atmosféra! To si lidi můžou dovolit, když jezdí z jednoho konce světa na druhý, ale zásadně ne v klubu! Tak schválně. Kolik sebou nosíš obvykle desek? Když jsem začínal, tak klidně i tři přepravky. Někdy zvítězila lenost a bral jsem dva kufry. Dneska používám final scratch a je to mnohem větší pohůdka. Ty jo, tou otázkou o přípravě setů si mi celkem zvednul žlučník, hele. Vždyť to je úplný znásilňování všeho! A hlavně těch lidí! Připravit si prostě něco dopředu, když nevíš co se bude dít? To je nesmysl! Tobě se prostě může stát, že něco během hraní posereš, něco uděláš blbě, myslíš si, že to bude dobrý, ale najednou to dobrý není. A právě na DJovi je, jak rychle umí zareagovat! To nejsou žádný triky, ale věc, jíž se říká zkušenost. To je něco, co jednoduše nejde naučit. A to, co je mezi tebou a lidma, je vždycky jinak! Michale, máš ještě někdy trému, když jdeš hrát? Hehe, to je dobrá otázka. Mám. A to skoro vždycky. Kdybych ji neměl, byl bych asi robot. Ale fakt je, že rychle, když začnu hrát, tréma opadne. Třeba teď si vzpomínám, jak jsem byl vystreslej v Amsterodamu. Hrál jsem tam poprvé v Roxy a bydlel u kamaráda, kterej bydlel naproti přes kanál. Ty vole, já jsem byl tak strašně nervózní! To si prostě neumíš představit! Já jsem tam normálně nechtěl jít! Pak mi volal Joost Van Bellen a já mu řekl, že tam nepůjdu. On se mi tak trochu vysmál a měl pravdu. Dělal jsem to už tisíckrát a je to hodně o uvolnění. Já bych se s dovolením ještě vrátil k těm deskám a používání Final Scratch. Jak vnímáš cenové rozdíly mezi dneškem a dobou, kdy jsi začínal? Dneska je to opravdu úplně o něčem jiném. Dříve byly doby, kdy jsem vydělával jenom na desky. Dneska je to fakt za hubičku. Nemusím jezdit do Anglie nebo Holandska, ale všechno stáhnu z internetu. A jedna písnička za dolar devadesát je oproti dřívějšku úplný nic. Vím, že zítra jedu někam hrát a večer vezmu v posteli notebook a koupím si na netu patnáct nových věcí, které hned můžu hrát. Mám pocit, že vinylové desky začínají být v nenávratnu. Pro mě by bylo ideální, kdyby v každém klubu existoval dobře vyladěný final scratch, dobrý počítač a dobrý monitor. Jen to zapnout a začít hrát. Díky bohu, co se týče Final Scratch, problém jsem měl za poslední rok jenom jednou. To se ale může stát kdykoliv i s gramcema. Někdo ti do nich hodí pivo, nebo upadne a tak… Člověče, ty o tom mluvíš s takovým zápalem, kdy tě tohle všechno omrzí? Hustě! Tak to bych taky rád věděl a fakt doufám, že se to nikdy nestane. Mě to prostě furt strašně baví. Často se mi stává, že přijedu hrát vypruzelej a unavenej, nicméně během hraní se mi nálada tak zásadně zlepší, že se sám nestačím divit. I když je jasný, že jsem jen člověk a můžu bejt nasranej nebo nemocnej. Fakt se někdy divim, že mě lidi tady v Praze ještě stále chtěj. Ty mluvíš skoro jako hotová legenda, člověče! Asi chápeš, že si dělám srandu, ale stejně: jak vnímáš, když sám o sobě v tiskovkách čteš kecy typu: “živoucí legenda“ či “zakladatel scény“ a tak? … Jako nevadí mi to, ale základ je, že to píšou ty lidi a ne já. Naštěstí jsem nikdy neměl problém s tím, že by klubeři nechodili. Obvykle mě díky bohu zvou na akce, kam chodí lidi, kteří vědí na co a na koho jdou. Tak jo, Michale. Life style. Jak vypadá tvůj týdenní harmonogram? Hehe, jsem celkem unavenej, takže moc rád odpočívám. Každopádně o víkendu hraní a v týdnu klubíky. Je toho strašně moc, ale fakt mě to hrozně baví. Chodívám třeba do Duplexu nebo do Meccy. Celý volný víkend mám tak jednou za čtyři měsíce. Teď jsem si vzpomněl ještě na jednu věc, která mě zajímá. Jak vlastně vypadá tvůj boooking? Děláš si ho sám, nebo máš manažera? Mě to dělá Roxy Booking, ale vzhledem k tomu, že to dělám dlouho, tak mě skoro všichni znají a není problém se domluvit osobně. Dobrý, tak zpět. K práci DJe se hodně pojí cestování. Jak jezdíš za hraním? Když jsem mimo Prahu, tak nejvíc asi vlakem. Do Ostravy moc nejezdím, protože jsem se jednou vykalil, nepřijel a už mě tam moc nechtěj. Je to blbý a trapný, já to vím, ale zase jednou za čas na to mám snad právo, ne? Oni mi taky párkrát těsně zrušili hraní. Nechme to bejt… Tlačí nás trochu čas, takže bych to teď bral hodně stručně, co ty na to? Sport. No něco bych asi dělat měl. Rozhodně třeba teď jsem Trávovi dával svojí starou televizi a z toho stěhování mě bolí celý tělo. Hrozně mě bolej ruce. Ale víš co: když odejdu v pátek večer z domu a vrátím se v pondělí večer, je to hodně slušnej maraton:) Máš v současný chvíli kapelu, projekt nebo DJe, kterej tě fakt zaujal? Jasná věc, Juki! Třeba teď jsem slyšel nový Red Hot Chilli Peppers a líbilo se mi to. Jinak z českejch kapel mám rád třeba Support Lesbiens. To jsou fakt dobře vyzpívaný a melodický věci. Vlastně jsme o tom už mluvili na začátku našeho rozhovoru. Právě melodie jsou pro mě opravdu moc zajímavý. Řekli jsme rychle. Co čeští promotéři? V klidu. Vesměs žádnej problém. Tvoje produkce. Hehe, jsem línej a pořádně jsem do toho ještě nešláp! Časáky, telka a jiný kratochvíle. Koukám hodně na televizi, to jo. Zprávy nesleduju, protože mě to nebaví. Přijde mi, že lidi chtějí katastrofy a nic jinýho. Alespoň mně to tak přijde. De facto tam nevidíš nic jinýho a když nejsou záplavy, je sucho nebo jinej strašně strašnej průser. Czechtek. Byl jsem na všech od začátku. Bylo to hodně uvolněný a pak začlo bejt masový. Na druhou stranu – každej si najde to, co chce a nikdo nikoho neprudí. Loni tam dobrej kámoš jel a já říkal, že tam vlítnou, že je to úplně jasný. Koukal jsem na to v televizi a nechci v žádnym případě obhajovat fízly, ale když do nich sám nevlítneš, neměli by ti nic udělat. Prostě tohle téma je pro mě úplně jasný: nikdy nesmíš mlátit do lidí! Seš fízl, tak buď profík a udělej svoji práci bez násilí. Oni to neuměli. Neměli to zorganizovaný. Škoda, že tam byli i lidi, který k tý kultuře nemaj tak blízko. Před tím se na tebe smáli pankáči jako hovado, kouřili brčko a bylo to v pohodě. Dneska je jich hodně arogantních a vytahujou z kapsy kreditní karty. Děti, který najednou napadlo, že na chvíli budou proti všemu. Bacha, nemluvím o všech! Víš co? Já jsem taky nasranej, ale jedem dál, Michale! Volby 2006. Já tam nechci jít jenom kvůli tomu, že když už, tak abych volil menší zlo. To mi nepřijde normální. Je to tak nesmyslný! Kurva, co to je? Strana Zelených se třeba zdá bejt v pohodě, ale nikdo mě neoslovil, že by něco reálně udělal! Na politice mě sere to, že jedni vyhrajou a všechno smetou ze stolu i přes to, že ti před nima některý věci dělali dobře. Tím ten stát strašně trpí. Furt dokola. Koneckonců si myslím, že na Zemi se máme ještě celkem dost dobře. Tak jo. Přihodíme něco závěrem? Nějakej vzkaz lidem, co si tohle přečetli? Teď už je to jen na tobě… Mějte se hezky užívejte květen a když tak se přijďte na mě o víkendu podívat - jak se vám to vic hodí: buď Roxy nebo Mecca! Ahoj! juki foto: dancer
14.08.2025 08:30 Festival EXIT, který se letos uskuteční v termínu 10.-13.6, vznikl před 25 jako hnutí za svobodu a mír v Srbsku a na Balkáně. Za dobu své existence získal tento festival celou řadu ocenění a stal se stálicí evropské festivalové sezóny. Minulý ročník navštívilo 210 000 návštěvníků z 120 zemí světa, přičemž zahraniční návštěvníci tvořili 67% z jejich celkového počtu. Nejpočetnější skupiny zahraničních návštěvníků pocházely z Maďarska, Německa, Turecka, Ruska, Rakouska, Nizozemska, Velké Británie, Rumunska, Francie, Itálie, Řecka, Bulharska, České republiky a Slovenska. V rámci regionu přijelo nejvíce návštěvníků z Chorvatska, Slovinska a Bosny a Hercegoviny. 46 % návštěvníků se festivalu zúčastnilo poprvé. Festival EXIT od svého vzniku přispěl srbské ekonomice více než 270 miliony eur. Loňský ročník přispěl částkou 23.8 miliony eur. Při takových číslech nás v redakci zpráva o ukončení činnosti doslova šokovala. Údaje o festivalu jsme čerpali z následujícich zdrojů: WEB: https://www.exitfest.org/en/research-results-exit-festival-has-contributed-over-e270-million-to-serbias-economy-since-its-inception YOUTUBE: Důvodem k ukončení činnosti je omezení finančních příspěvků ze strany státu. To je dáváno do souvislosti s nešťastnou událostí z loňského podzimu, kdy se ve městě Novy Sad, kde se EXIT každoročně koná, zřítila část střechy na vlakovém nádraží. To vyvolalo masové protesty proti korupci, která dle účastníků demonstrací byla přičinou zřícení střechy. Tato korupce byla spojována s prezidentem Vučićem. Lidé stojící za festivalem se veřejně postavili na stranu protestujících a to vyvolalo politický tlak, který vedl k stažení sponzorů a k odebrání vládních grantů. Zakladatel a ředitel festivalu Dušan Kovačević se k ukončení činnosti festivalu vyjádřil následovně: "Od chvíle, kdy jsme se veřejně postavili za srbské studenty v jejich boji za svobodnější a spravedlivější společnost, jsme vystaveni obrovskému finančnímu a politickému tlaku, jehož cílem je zbavit nás základních práv na svobodu názoru a projevu. Přestože jsme zcela odříznuti od veřejného financování na všech úrovních státní správy a někteří sponzoři byli pod tlakem vlády nuceni odstoupit, nenecháme se umlčet. V důsledku toho bude letošní jubilejní ročník posledním, který se uskuteční v Srbsku, kde je svoboda projevu systematicky potlačována. Je to nejtěžší rozhodnutí v naší 25leté historii, ale věříme, že svoboda se nedá vyčíslit. Tímto opatřením bráníme nejen EXIT, ale i základní právo na svobodu projevu všech zástupců kultur na celém světě. Tímto je zveme, aby se k nám v tomto boji připojili." Věta, kterou jsme označili tučně v nás živí naději, že tento skvělý festival nezmizí úplně a dojde jen k jeho přestěhování. Originání zprávu si můžete přečíst na webu festivalu: https://www.exitfest.org/en/exit-festival-announces-final-edition-in-serbia-amid-undemocratic-pressures
14.08.2025 08:30 Tato akce nabídne dvě stage s našlapaným lineupem, které budou zárukou kvalitního mejdanu. Hlavní prostor ovládne sound ve stylu progressive melodic house, kde zahraje slovenská legenda TOMAS HAVERLIK. Tento slovenský kreativní umělec, skvělý producent s neuvěřitelným výběrem skladeb, známý též z projektu Tkac Haverlik, se po delší době vrací do Prahy a věřte, že jeho hudební příběh bezesporu splňuje slogan - the best progressive sound from Slovakia. Dále zde vystoupí oblíbený pražský matador Nkyp, který se tentokrát blýskne houseovým setem a dále pak také zlínská dvojka, která celý koncept připravuje - the Progressive Brothers ve složení DJ MCB Sunafera a David Justian, jenž byl v minulosti u zrodu párty Expectation. Druhá stage bude ve stylu liquid DnB. Zde se můžete těšit na další legendu, která patří k zakladatelům CZ DnB scény, ikonu, co nemusíme dlouze představovat - DJku IM CYBER, kterou podpoří svým vybroušeným stylem duo Klarissa Brave z Myslo Crue. Kompletní audio-vizuální zážitek doplní svou vychytanou videoprojekcí VJ PleiOne a.k.a. Vesmířan. Pulse 22 je klub s jedinečnou středověkou atmosférou, který se nachází v samém srdci Prahy v Jilské ulici 22. Nabízí špičkové ozvučení, působivou světelnou show a videoprojekce, které umocní každý zážitek. LINEUP: >>> Progressive Stage > Liquid DnB Stage
11.08.2025 09:15 Koncert se uskuteční v rámci festivalu Mladí ladí jazz, v prostorném Velkém sále Lucerny. Kdo jsou Kruder Dorfmeister? Peter Kruder a Richard Dorfmeister působí od 90. let jako jedna z nejvlivnějších dvojic v žánrech downtempo, trip hop a breakbeat. Jejich The K&D Sessions se stala kultovní klasikou – remixová kompilace, která oslovila miliony posluchačů a položila základy evropské lounge-scény. Proč je tento koncert výjimečný? Tentokrát duo uvede živou verzi K&D Sessions, doplněnou o doprovodnou kapelu a vizuálně působivou show. Na scéně tak zazní původní kostry skladeb spolu s živými nástroji a exkluzivními aranžemi, což slibuje naprosto nový prožitek této ikonické hudby. Co čekat? Fanoušci se mohou těšit na slavné skladby jako High Noon, Bug Powder Dust nebo Useless, ale také na čerstvé reinterpretace s živými efekty a nástroji. Publikum zažije atmosféru nultých let, kdy se K&D proslavili vlastním unikátním zvukem, který spojil dub, ambient jazz i elegantní groove.
08.08.2025 08:46 AIR CROSS TECHNO HOUSE STAGE Na hlavní stagi vystoupí: Lillou s vinylovým techno setem K-SANDRA Nika77 Dana Foris Na dolní stagi se představí: Dest Diogo Kawa DJ Peter Součástí dnešního programu je také Slavnost Cideru 2025, která pokračuje i zítra. Těšit se můžete na široký výběr ciderů a příjemnou atmosféru v prostorách klubu. www.crossclub.cz
05.08.2025 01:15 Festival Beats for love je jednoznačnou jedničkou na československé scéně. Může za to unikátní lokalita i každoroční kvalitní obsazení. Kromě českého a slovenského publika sem každý rok zavítá i spousta fanoušků z nedalekého Polska. Letošní ročník se konal jako vždy ve stejný termín a tím je první červencový víkend plus pracovní dny od středy před tímto víkendem. Tento rok to vyšlo na termín od 2. do 5. července. Bohužel jsem měl konec června a celý červenec řádně nabitý. Po Beats for love mě čekal Berlín a pak hned na to Baleáry, kde jsem se konečně dostal k tomu, abych vám napsal tento report. Středeční cesta na festival po D1 probíhala tradičním stylem: svižná jízda - kolona - svižná jízda - kolona ... Musím však konstatovat, že cestu do Ostravy jsem zvládl vcelku dobře. V minulých letech mi cesta přišla horší, ale to bude zřejmě tím, že jsem měl letos možnost se dobře připravit a D1 jsem mohl překonat již během dopoledne. To se mi bohužel v minulých letech nepodařilo. Po ubytování a příjezdu do Ostravy následovala prohlídka areálu, který byl rozčleněn do tří tematických zón: Love Sphere, Space Sphere a Industrial Sphere, propojených hlavní promenádou Pulse. Každá z těchto zón měla své kulisy a performery. Zatímco Industriální zóna byla nasvícená do červena a performeři tam plivali oheň, tak v modré vesmírné zóně jste chodili kolem svítících planet, u kterých probíhalo představení artistů s "jeřábem". Love zóna, tedy hlavní stage a okolí zase patřila květinám, srdíčkům, motýlům apod. V současné době se oči většiny mainstreamových clubberů upírají k světové jedničce festivalu Tomorrowland, který vždy vypadá jako pohádkový svět. Mě osobně na srdíčka, kytičky a "motýle" moc neužije, ale dnes je to již takový trend. Mainstreamovější publikum si na to potrpí a tak ani Beats for love nesmí zůstat pozadu. Já jsem však rád, že B4L je někde uprostřed mezi Disneylandem pro dospělé, který reprezentuje právě výše zmíněný belgický festival a normálním světem. Na designu hlavní stage se mi líbí její majestátní a přitom neutrální design . Myslím si, že současný stav je takovým kompromisem mezi mainstreamovým publikem a publikem tíhnoucím směrem k undergroundu, které na hlavní stagy stejně zas tak moc času trávit nebude. Většina pódií zůstala na svých místech jako minulý rok a držela si svoji zavedenou kvalitu zvuku i světelného parku. Na hlavní stagy, jako výkladní skříni celého festivalu, tradičně nechyběly v hojném počtu konfety, ohňostroje, kouřové a ohnivé efekty. K mému překvapení však došlo k přestěhování hausového pódia, které mělo svůj tradiční prostor naproti vchodu do budovy Gong. Letos bylo toto pódium na místě číslo 5, kde dřív byl hardstyle. Hardstyle se přestěhoval na pozici číslo 7. Techno stage zůstala na svém místě, ale došlo k jejímu vylepšení ve stylu Boiler room. Publikum se totiž mohlo postavit i vedle DJe a za něj. Ti, co chtěli svého oblíbeného DJe sledovat detailně z boku však měli smůlu, protože postranní plochy byly o dost níže. Kromě toho měla techno stage ještě jednu vychytávku a to světelné artisty, kteří tam plnili funkci osvětlené "disko koule": Jak to na vypadalo na všech pódiích se můžete podívat na náš techno.cz youtube kanál nacházející se na adrese: https://www.youtube.com/@techno-cz Hudební obsazení festivalu musí zhodnotit každý sám dle jeho preferencí. Prošel jsem si všechna pódia, ale většinu času jsem trávil jako zástupce serveru techno.cz pochopitelně na rovných beatech a především pak na technu. Hudební stránku festivalu bych tedy zhodnotil tak, že od headlinerů jsem dostal to, co jsem očekával a některá pro mě neznámá jména mě překvapila. Za mě mohu tedy konstatovat, že jsem byl se všemi vystoupeními až na jednu vyjímku spokojen. Občas se něco nepovede, tak jak by si všichni zúčastnění přáli a tak se v tomto odstavci podíváme na onu vyjímku. Jedná se o nešťastné vystoupení vinylového Héktora Oakse, jehož set provázely technické problémy. O tomto vystoupení by Lucie Bílá mohla nazpívat písničku s názvem "Neposlušné přenosky". Hudebně se mi to velice líbilo. Neustálé přeskakování přenosek však vždy rozhodilo srovnané desky, které Héktor sice bleskurychle srovnal, ale pokaždé to vyvedlo tanečníky na parketu z míry. Z gestikulace Héktora mi bylo jasné, že toho má plné zuby. Nechtěl bych být v jeho kůží a už vůbec bych nechtěl být v kůži stage manažera, který se snažil situaci vyřešit. Bylo mi jich skutečně obou líto. Bohužel nejsem schopen říci, co bylo příčinou těchto technických problémů. Předpokládám, že "Boiler Room" stage to nebyla. DJs hrající z vinylu hráli totiž na místě, kde původně stáli lidé za DJem. Takže skákání za DJem to způsobit nemohlo. Navíc předešlý vinylový set proběhnul bez problémů. Héktor Oaks i stage manažer mají můj obdiv, že tak statečně bojovali. Dokonce se měnil i gramofon ... Jelikož se některá známá jména na festivalu celkem brzy opakují, tak bych byl velice rád, kdyby byl tento vinylový jezdec ze Španělska zabookován pokud možno hned na další ročník, aby mohl ukázat svůj skutečný potenciál, který tento rok bohužel zůstal nenaplněn. Jmen, co bych si dal brzy velice rád znovu, by ale bylo určitě více. Takovým DJe Rushem jednou za čas určitě nikdo nepohrdne. Z novějších jmen bych zmínil třeba německého DJe a producenta In Verruf, se kterým jsme přímo na Beats For Love udělali rozhovor. Z účinkujících, kteří na "Beatsech" doposud nikdy nehrály, bych na domácí půdě rád viděl například Carla Coxe nebo Jeffa Millse. Na hlavní stagy by se určitě dobře vyjímali nový Prodigy a tranceové publikum by zase mohlo ocenit Ferryho Corstena. Kromě již zmíněných hudebních jmen, bych byl rád, kdyby se na techno stagy příští rok objevili také stejní světelní performeři. Ponechal bych i koncept techno stage ve stylu Boiler Room. Nyní se podíváme na letošní ročník v číslech. Celková návštěvnost byla o 2000 návštěvníků vyšší než minulý rok a to 164 000 návštěvníků, čímž se překonal právě loňský rekord. Návštěvnost v hlavní dny pátek a sobotu byla každý z těchto dnů přibližně 45 000 návštěvníků. Jednoduchou matematikou tak dojdeme k výsledku, že první a druhý den festivalu byla návštěvnost přibližně 36 000 návštěvníků za den. Ceny na festivalu mi přišly podobné těm loňským. Na závěr mého reportu zmíním ještě kuriozitu, na kterou jsem na narazil. V žebříčku DJMAGu za rok 2024 se festival Beats for love umístil na 86. příčce. V letošním hlasování, které bylo ukončeno 28. května, získal náš festival 99. místo. Tento žebříček je velmi sledovaný, ale můj názor je však takový, že umístění v něm je velmi orientační a o kategorii DJs to platí ještě více. Nechci tvrdit, že "Beatsy" patří na přední příčky, ale jelikož na scéně festivalů s elektronickou hudbou mám vcelku přehled a v nedávné minulosti jsem dokonce navštívil i zahraniční festival, který se několikrát umístil v TOP10, tak musím konstatovat, že naše domácí jednička z pohledu návštěvníka drží krok i s festivaly, které se umístily před ním a bylo tomu tak i letos. Znovu se v Ostravě uvidíme 1.7. až 4.7. 2026 ... PS: Letos se nám tu rozmohl takový nešvar a to zájem o domácí festivaly ze strany některých naších předních politiků. Určitě to nemá s podzimními volbami do poslanecké sněmovny nic společného. Politici se rozhodli spojit příjemné s užitečným a tak vyrazili čistě za hudbou s tím, že mimo ni prozkoumají zdejší nabídku uzenin a možnost platby na festivalech v Bitcoinech ...
04.08.2025 04:15
04.08.2025 04:15
